Případová studie Beneš a Lát: Místo vlastního řešení Lunchdrive

Tato případová studie nebude trhat rekordy v rychlosti nasazení ani náhodou. Sladění požadavků, vyjednávání a dovývoj trvalo od počátečních námluv dva roky. Slaďovací meety, e-maily s popisy funkcionalit, zpřesňování kritérií, scénářů chování, vyjednávání, jak co bude technicky řešené, ale máme to. Beneš a Lát jede na Lunchdrive. 

Beneš a Lát je rodinná strojírenská společnost s historií od roku 1934 se zaměřením na výrobu kvalitních slévárenských polotovarů ze slitin hliníku a zinku.

Od 50. let 20. století rozšířili technologický záběr i o vstřikování plastů a díky dlouhodobému vývoji strojních konstrukcí i o licí stroje vlastní konstrukce – první generace NTL strojů pro odlévání ze slitin hliníku. Díky kombinaci širokého spektra technologií a po generace rozvíjené know-how v technických disciplínách zjednodušují a zrychlují svým zákazníkům cestu od nápadu k sériové realizaci. Společnost také dále rozvíjí značku Seva, která od 70. let přináší radost dětem. 

Vše má svůj čas i čas na změnu

Po přečtení představení společnosti je každému jasné, že u Beneše a Láta si stojí za svými představami, jsou nároční na volbu technologického řešení, protože se sami v IT technologiích pohybují. Ve svých 4 závodech využívali dlouhá léta svůj vlastní stravovací systém, který si napsali na míru. Proč hledali tedy řešení jiné? 

Inovace je třeba i u stravováku

Inovace a neustálý vývoj je třeba u každého řešení, a to i u stravovacího systému. Proto měli dvě možnosti volby. Buď si vyvinout svůj další stravovací systém na novém technologickém řešení anebo si řešení firemního stravování outsourcovat. Jenže, pokud už máte zajeté řešení, se kterým jsou všichni v závodu spokojeni a přijdete s novým dodavatelským, je to jiné a náročnější, jak pro vás, tak i pro dodavatele. Začnete porovnávat funkce, chování, rozložení prvků, co a jak funguje u nich v závodě, co a jak to funguje v Lunchdrive. Dovývoj na zakázku pro společnost Beneš a Lát byl nutný, dohodli jsme se na společném postupu, parametrizaci funkcionalit a nasazení. A to zabralo čas. 

3, 2, 1 máme kiosek a nasazujeme

4 závody, 4 dodavatelé jídel, stovky zaměstnanců rozdělených do 4 závodů, z nichž si každý může objednávat jídla na svůj mateční závod a v případě služebky i na další. 

Nastavení a parametrizace byla následná: 

  • Terminálové řešení pro objednávání i výdej jídel
  • Vytvoření přístupových rolí 
  • Nastavení reportovacích e-mailů s objednávkami ve zvolený čas pro dodavatele jídel a zodpovědného zaměstnance v daném provozu
  • Kioskový dovýdej v částce
  • Zobrazování názvů jídel na výdejním terminálů 
  • Přidání přesného času výdeje v kiosku do přehledu vyúčtování
  • Nastavení limitů kiosku pro zaměstnance
  • API napojení na docházku Giriton

V hlavní roli API volání 

Pro pracovníky ICT byla velice důležitým rozhodujícím momentem také přístupnost a otevřenost naší API. Pro import uživatelů, jejich aktualizaci, stahování dat o objednaných jídlech i kiskových objednávkách do svého ERPu plně využívají volání a šéfují si datovou komunikaci samostatně i do docházky Giriton. 

Byl bug? Byl 🙂 

Ale hodně skrytý…. Modul kiosek začali u Beneše a Láta používat jako první a i když vše testujeme dnem i nocí mnohonásobně opakovaně, objevil se velice skrytý a na simulaci náročný bug. Do modulu kiosek se dá vstoupit i přímo z výdejního terminálu, aby ve firmách nemuseli mít, pokud není třeba více hardware. Pokud si někdo po ránu přišel do kantýny na kávu, obsluha mu ji vydala a pak se vrátila zpět do prostředí výdejního terminálu z čista jasna se automaticky vydalo pouze první jídlo prvního strávníka v seznamu… A teď to nasimulujte… Někdy totiž nikdo nepřijde dřív do kantýny, než je výdej jídla, takže se nic nestane a pak někdo přijde a je o záhadu vystaráno. 🔮 Za tohle má Jakub Trhlík u nás bludišťáka, protože vysledovat chování, dalo opravdu zabrat. 

Podařilo se a došlo na case study

Po posledním ověřovacím e-mailu, zda-li se tahají všechna data o odebraných položkách kiosku správně, došlo i na dotaz z naší strany. Nedáme společnou případovou studii, jak jsme nasazovali? Odpověď nemusíme opakovat, je zřejmé, že jsme se dohodli, že ano 🙂 Občas to bylo o tvrdém vyjednávání a argumentaci, ale nakonec jsme si na obou stranách sedli. 4 měsíční fungování v Lunchdrive totiž jede, tak jak má a jak si u Beneše a Láta před těmi dvěma lety přáli 🙂 

A jak vidí fungování Lunchdrive u Beneše a Láta Jakub Trhlík?

V Lunchdrive jsme chtěli většinu funkcí, které nám nabízel starší obědový systém a celý tým pracoval s našimi náměty a postupně je do systému přidával. Kolegové si rychle navykli na intuitivní ovládání celého systému přes počítač i mobilní telefon. Nyní je Lunchdrive pevnou součástí našeho informačního systému a těšíme se na další společnou realizaci nápadů.